28./365 zafoukáno

Probudili sme se do zafoufaného rána, cest plných sněhu a závějí. Babička mi včera volala,že je nemocná a potřebuje nakoupit a co jsem slíbila, musela sem splnit. Nabrala sem Vojtu a vyrazili sme. Cesta,která normálně trvá 5 minut podle předpisů, se protáhla i s objížďkou na 25 minut. Netroufla jsem si jet obvyklou trasou,protože přes silný vítr a poletující sníh nebylo cestu vůbec vidět. Klouzalo to,ale zvládli jsme to. 

Celý den sme byli doma sami, taťka měl ve škole maškraní ples a i Katka se vystrojila do plesových šatů. Vojta měl původně na sobě ještě plínku, čímž ho Katka pasovala na "BEZDOMOVCE", prý mu akorát chybí kočárek (nevím,kde na to ta naše holka chodí)