Z miminka už je velký kluk, který se krásně rozmluvil, začíná pomalu chodit na záchod nebo nočník, i když ještě stále převažuje počůraná plínka, i tak to u něj považuji za úspěch. Je to můj "opičák", který musí dělat přesně to, co jeho velká ségra a nemůže tomu být v žádném případě jinak. A když náhodou vymyslí něco, co nezná Katka, ta to také musí vyzkoušet.
Oslava proběhla decentně v kruhu rodinném, dort byl dobrý, chlebíčky a pití také.
PS: zítra ještě doplním míry a váhu, dneska byla opravdu ulítaný den a nebylo ani kdy Vojtu změřit a zvážit, abych mohla doplnit nejen sem, ale i do deníčku pamětního.
Žádné komentáře:
Okomentovat