Dnešní den měl být odpočinkový, tudíž jsme se nide nehonily, nechvátali jsme, poprvé jsme měli k snídani salám z místního obchůdku. Po snídani se šly děcka s Martinem koupat, já překopala auto, umyla nádobí, prostě pohoda. Pak jsme šli na plážičku a vegetili. Jenže to mě za chvíli přestalo bavit, navíc sluníčko fakt peklo a mě přepadl nějaký splín, možná stesk po domově, nevím, ale najednou mám pocit, že musíme domů.
Po obědě jsme si půjčili kanoi a udělali jsme vyjížďku po jezeru,ale v prostřed jezera začal Vojta brečet, že se bojí a že chce na břeh,takže sme chtě nechtě museli jet, abychom se náhodou nepřevrátili.
Bylo to sice zpestření,ale po dnech plných adrenalinu pro mě prostě nuda a tak jsme se vydali do střediska Mazur Mikolajek. Tam jsme se prošli, koupili zmrzku okoukli přístav, ale nelíbilo se mi tam. Nebylo to tak útulné městečko jako byla Leba.
Vrátili jsme se do kempu a řekli si, že zvažovaný návrat domů proberem ráno s čistou hlavou ( já doufála, že pojedem domů opravdu už v neděli, ale zase na druhou stranu jsem si říkala, že ráno mě snad splín přejde a užijem si to až do středy jak to bylo naplánováno). Katka si při čekání na západ sluníčka stihla ještě rozseknout kůži na koleně jak dělala kraviny,takže se to neobešlo bez řevu, krve a náplasti, naštěstí to nebylo nic vážného.
Noc byla bouřlivá, místí mladí spolukempaři si docela užívali večera a podle toho to také ráno vypadalo na sociálním zařízeni ;o/
Žádné komentáře:
Okomentovat