... neboli orální glukózový toleranční test (kontrola těhotenské cukrovky). Tak toto vyšetření mě dneska čekalo. Měla jsme z něj strach, zvažovala jsem možnosti, zda jít či odmítnout, strach zvítězit a tak jsem v 7 hodin byla hladová v laboratoři na poliklinice a čekala, co bude.
Vzali mi krev, moč a čekala jsem na výsledek. Po 30 minutách mi dali vypít 300 ml cukrové vody a měla jsem se hlásit za dvě hodiny, kdy ale ty dvě hodiny musím sedět v čekárně a pomalu se ani nehnout, všechny změny hlásit sestře a i záchod byl monitorován.
Před vypitím už mi bylo zle z hladu a i nervozita hrála roli, po vypití mě to zasytilo a udělalo se mi trošku líp, ale po hodině jsem šla na záchod a pak se mi udělalo tak zle, že mě nakonec museli uložit na lůžko, kde jsem zbytek doby přečkala. Poté mi opět vzali krev a při čekání na výsledek už jsem mohla normálně jíst (jupí). V půl jedenácté jsem se dozvěděla, že test dopadl dobře. Všechny čísla byly na minimální hranici, za což jsem ráda.
Odpoledne a večer ale ožil drobek v břiše (asi následek mnoha cukru) a já měla pocit,že mi proboří břišní stěnu a vyskočí ven. Kdybych byla ještě někdy těhotná (jako že nebudu), vím, že tento test příště odmítnu. Já to zvládla,ale pro broučka v břiše to bylo asi náročné ;o(
Žádné komentáře:
Okomentovat