90./365 perníčky

Děti už nevědí co by vymyslely, rozhodně neleží, ale zas nemůžou celý den čučet na televizi, tak jsem konečně vytáhla těsto na perníčky, co mám v lednici minimálně od čtvrtka a tvořili jsme. Letos netradičně ;o)

PS: díky bráchovi, že přijel a přihlídnul Vojtu, s Katkou nám to šlo mnohem rychleji ;o)

89./365 marodov

Dneska fotka v projektu chybí. jsme doma, marodní takže koukáme na televizi a lenošíme. Snad už příští týden bude líp ;o)

88./365 focení do soutěže

Dnešní den byl v celku normální, Vojta také dostal od dr. antibiotika, opět mu to sedlo na průdušky, takže nebylo zbytí. To nám to pěkně začíná, protože i já navštívila dr. se svým dráždivým kašlem a vyfásla jsem ATB také, takže to vypadá, že máme opět po výletu do Brna, který jsme plánovali na čtvrtek.

Pokusila jsem se alespoň vyfotit fotku do soutěže s názvem "Cesta". Přemýšlela jsem jak to udělat co možná nejvtipně, proto zachycuji cestu tzv. odplínkovací, kterou musí projít každé malé či velké dítě (Katka samo už je dávno bez plín,ale Vojta by mi na záchodě takto neseděl)

PS: od včera si Vojta začal sám sundávat plínu a sedat na nočník, zkusíme, co z toho bude a začneme přes den plínku nedávat ;o)

87./365 ve znamení pokusů

Je neděle, venku docela pěkně,ale jsme nemocní, takže máme smůlu. Taťka přesto odjel do Ostravy koupit nějaké zásuvky a pár potřebných drobností k znovu obnovení mého PC koutku a my s dětmi jen tak koukáme na pohádky.

Tatínkovi se nakonec povedlo vše zapojit jak má, a já už zase můžu sedět s notebookem připojená v ložnici a né přilepená v kuchyni na špajzkové skříni ;o)

Na Inetu jsem našla návod, jak si přichytit plátno na focení "ala domácí výroba",tak jsem zkoušela, zda to půjde.
Pro začátek se mi to docela líbí. Až prostěradlo vyžehlím a nachystám na první velké "ateliérové" focení bude to určo lepší.

86./365 mraky

Jakoby se většina z nás, co se pokoušíme o projekt 365. dneska zhodla na tom, že budeme fotit mraky. I já si při západu sluníčka všimla těch mračen na obloze a nedalo mi to, vylezla jsem na balkón a jala se fotit. Něco málo se mi povedlo, určitě to není ono, ale chybama se člověk učí. Nejvíce mi daly zabrat elektrické dráty, které mi do hledáčku pořád nakukovaly.

Doma proběhla v celku normální sobota. Dopolední i odpolední zlobení dětí, praní prádla, lehký úklid a vaření. Katka si poručila svíčkovou, takže jsem se dělala se svíčkovou, aby mi pak řekla, že jí to nechutná, že babička dělá lepší. No a když nejí Katka, tak co by jedl Vojta, že??? Tak jsem zakázala hold sladké, když nejí, nemají nárok dvacet minut po jídle škemrat o kukuřičné kuličky.

85./365 den blbec

Dnešní den se moc nepovedl. Venku je sice nádherně, ale dětičky stále marodí. Katka má antibiotika, Vojta sice u dr. nebyl, ale hodně kašle takže ven také jít nemůže. Navíc dnes už je dost větrno. Jen jsem je přes poledne vytáhla na cca 15 minut, kdy jsem poprvé letos věšela prádlo na čerstvý jarní vzdoušek, do dneška sem byla líná slézt těch pár schodů a jít prádlo pověsit ven a raději jsem sušila doma na sušáku a drobnosti po topení.

Celý den jsme byli sami s dětma. Tatínek měl akci z práce, odpoledne slavili Den učitelů, tak jsme s ním ani nemuseli počítat s obědem. Proto jsme si udělali palačinky (zbyla mi barva po dortech, tak byly oranžové) a dětem tak chutnaly, že mi zbyly tři malé lívanečkové placičky ;o( Vojta mi stačil i do palačinkovníku strčit ruku, naštěstí jsem tam chvíli před tím nalila studené těsto, takže se nespálil a my nemuseli řešit případné puchýře na prstech.

Večer jsem vyrazila pro Martina a šli sme za kulturou na divadelní představení "Zamilovat se" s P. Zedníčkem a J. Paulovou. Představení se mi moc líbilo a oba herci vypadají daleko mladší než v televizi a rozhodně bych p. Paulové netipovala 55 let, které letos slaví.

Při cestě zpět, cca kilometr od domova se to stalo. Venku byla tma, foukal silný vítr, z autem mi to docela mávalo, přece jen je dost vysoké, tak jsem i díky špatnému a pozdnímu přeřazení jela táhlým kopečkem pomalu mezi poli, když tu náhle dva metry před autem vidím neosvětleného cyklistu v prostřed cesty. Když jsem ho uviděla, zařval i Martin bacha a já instinktivně dupla na brzdy a bylo to asi "za minutu dvanáct". Nic se nestalo, ale já se v autě zašprajcovala a měla jsem takovou křeč, že jsem málem u sestřenky manžela, která s námi byla, nebyla schopná sundat nohu z plynu.

Nic se nestalo, ale stále se mi honí hlavou, co by bylo, kdybych za zatáčkou hodila pátý rychlostní stupeň, tak jak to obvykle dělám a místem projížděla 80-ti kilometrovou rychlostí, kterou tam jezdím běžně? Martin mě ujišťuje, že moje vina by to nebyla, to já vím, ale co výčitky svědomí? Ty by tu byly do konce mého života. Doufám, že podobnou nebo stejnou situaci už nikdy nebudu muset zažít.

84./365

Zajímavou noc jsme dneska měli. Vojta svým rychlým večerním usnutím se v noci vzbudil a byl celé dvě hodiny vzhůru a v naší posteli různě poskakoval, hrál si a povídal. Vyjmenoval všechny členy našeho domu, zpíval si: paci paci, tatinka botiky, mamika myki aek. Bál se čertů, prostě typické halucinace z horečky, která ještě v noci byla dost vysoká. Ráno se probudil a krom rýmu mu zdá se nic není.

S Katkou u doktorky to dopadlo následovně. Máme antibiotika, protože nález pokročil a na kašel nic jiného nebylo prý možno nasadit. Škoda, že nemá v ordinaci přístroj na CRP. třeba by se to dalo zvládnout bez ATB.




Na fotce jsou zachycený klíčící semínka řeřichy a pažitka. Fotky ale nic moc.

83./365 a je to tady ;o(

Tak to nebude asi jen obyčejné nachlazení, jak pravila paní doktorka. Vojta se ráno probudil s horečkou, která se ho drží celý den a večer v 17:30 mi takto odpadl.

Katčin občasný záchvatový kašel přešel v kašel záchvatový skoro souvislý, je rozhodnuto, ráno musíme k dr. neb ani fenistil nezabírá.


Venku je nádherné jarní počasí a my sedíme doma na zadku a ke všemu mě zlobí notebook, vypadá to,že se mi začíná mstít (ale nevím za co)

82./365 předposlední trénink

Dneska jsme měli mít předposlední lední trénink,ale nemoc si nevybírá, takže jsem odpoledne vyrazila na nákup do Ostravy (stavila jsem se i v Hornbachu, že si vyberu nějaký kytky na ven,ale nakonec jsem koupila jen řeřichu, kterou jsem v jiných obchodech nemohla sehnat). A na trénink omluvit Katku, zaplatit tento měsíc a vrátit brusle s tím, že od září už snad budeme mít svoje. Musíme je zajít objednat.

Teď nás čekají cca 2 měsíce jen "suché přípravy" gymnastika a balet. 2x týdně po hodině i tak to bude asi dost, vzhledem k tomu, že venku se dělá pěkně, nevím zda bude Katka ochotná jezdit dvakrát týdně na celé odpoledne pryč. No uvidíme.

Dneska má moje švagrová narozeniny, a tak bych jí chtěla touto cestou popřát všechno nejlepší, hodně štěstíčka, zdravíčka, lásky a úspěch v pracovním i osobním životě. PS: rádi tě zase brzo uvidíme.

Fotka do projektu se dnes nepovedla, tak jedna vzpomínací.

81./365 u lékaře

Dneska jsme dopoledne vyrazily s Katkou k dr.,protože horečka stále bují v Katčině tělíčku, chuděrka ani nemůže chodit, tak jí to zmáhá a kašel je také ošklivý. Závěr dr. je "ošklivé nachlazení" zatím jen srážet teplotu a klidnit kašel, při zhoršení přijít.

V poledne dostala lék na horečku a od té doby začíná vymýšlet a už během odpoledne bylo vidět,že teplota je pryč a čert Katka je tu zpět.

Ranní rozhovor s Vojtou:
Já: Vojto, co budeš snídat?
On: iďi mako (rýži maso).
Já: Vojto rýže se k snídani nejí.
On: pájek chebem (párek s chlebem).
Já: to se taky k snídani nejí.
On: s jojikem (s rohlíkem)

co dodat? je to lumpík,který rozvazuje čím dál víc.

Kamarádka se zamýšlela nad svým synem u sebe na blogu, že se začal oslovovat jménem. To Vojta se jmenuje: "JÁ", jinak si zatím neřekne.

80./365 opožděný dárek

Dneska dostal Vojta dárek od nás. Včera nějak nebyla ta správná nálada. Dopoledne se nevyvedlo podle mých představ, odpoledne jsme oslavovali s babičkou, tak už jsem nechtěla dávat mu další dárek, aby v tom neměl zmatek. Odpoledne jsme tedy popřáli i my a Vojta měl z dárku obrovskou radost. Zbytek odpoledne se měl čím bavit.

Katka už na tom tak dobře nebyla. Včerejší návštěva u sousedů vzala za své a nás přepadl první jarní virus. Celé odpoledne prospala, neboť jí zastihla horečka přes 38 a kašel.

79./365 máme velkého kluka

A je to tady. Moje malé miminko, které se narodilo o 14 dní dříve, měřilo 50 cm a vážilo úctyhodných 3,7 kg už má dneska dva roky. 

Z miminka už je velký kluk, který se krásně rozmluvil, začíná pomalu chodit na záchod nebo nočník, i když ještě stále převažuje počůraná plínka, i tak to u něj považuji za úspěch. Je to můj "opičák", který musí dělat přesně to, co jeho velká ségra a nemůže tomu být v žádném případě jinak. A když náhodou vymyslí něco, co nezná Katka, ta to také musí vyzkoušet.

Oslava proběhla decentně v kruhu rodinném, dort byl dobrý, chlebíčky a pití také. 

PS: zítra ještě doplním míry a váhu, dneska byla opravdu ulítaný den a nebylo ani kdy Vojtu změřit a zvážit, abych mohla doplnit nejen sem, ale i do deníčku pamětního. 

78./365 dorty

Zítra má Vojta 2. narozeniny a jelikož jsem zapomněla objednat dort, musela jsem zahodit svůj cukrářský stud a pustit se do toho sama. 

Udělala jsem jeden klasický čokoládový pro babičky a pak jeden pro děti s ovocem a želatinou. Piškotový korpus jsem ale pekla na vrstvy a jednotlivé vrstvičky probarvovala potravinářským barvivem ;o)

V kuchyni je po pečení pěkná mela, ale už jsem fakt unavená, zítra mě hold čeká perný den, protože je to tady stále jako v zákopu a né v čisté domácnosti. Kdy už tomu malování bude konec???

77./365

Začátek dnešního dne se jevil zcela obvykle až do doby 10. hodiny kdy mi volala paní učitelka ze školky, že je Katce špatně od žaludku, je bledá a jestli si pro ní dojdu. Tak sem sedla na kolo a pro Katku dojela. Už měla lepší barvu a než jsme dojely domů vypadala opět zdravá a žádné příznaky nemoci neměla. 

Když jsme se vraceli z tréninku, vylezlo z ní, že jí bylo asi špatně z "kozího másla" co měli na snídani ve školce. Málem jsme se nabouraly, jak jsem se musela smát, co si to naše třeštidlo zase vymyslela. Abyste byli v obraze měli obyč. máslo s vajíčkem (jenže ona obyč. nejí, tak z něj udělala KOZÍ -- učí se momentálně domácí zvířata).

Na fotce je nově vymalovaná chodbička u nás v bytě, je moc pěkná.

76./365 zubař

Dneska jsem musela hned ráno s Katkou k zubaři. Byli už jsme před 14-ti dny, kdy jí odvrtala váček, ale po předvčerejší probrečené noci a včerejším hysteráku při večeři bylo rozhodnuto. Bylo mi jasné, že zub půjde ven. Naštěstí už je Katka starší a pobrala trhání mnohem lépe než před rokem, brečela jen chvíli, pak sice pofňukávala, ale doma už o tom ani nevěděla.

 

Tak už má vytržené obě 4 dole a momentálně má o jeden zub méně než Vojta. 

75./365

Katka dostala včera k narozeninám knížky, ale jak je vidět tak se zabaví i Vojta. Je to knížka s magnety Farma a Vojtovi se moc líbí doplňovat zvířátka.

Dneska jsme byli na jednom z posledních ledních tréninků a na nákupu. Stále malujeme, nějak to nebere konce. Trošku se nám to hold protáhlo.

74./365 dárky

Dnes jsme byli u prababi dětí a tak už dostaly dárky (Katka opožděně, Vojta předčasně k narozeninám). Vojta dostal od babi buben, což se mu sice líbí, ale my doma tak veselí zas nejsme.

 

73./365

Tak ani nevím, zda mám doma dvě holky? Katčina dnešní zábava, oblíkat Vojtu do holčičího oblečení ;o(

72./365

Sobota leč původně sme chtěli jít na dětský maškarní ples proběhla pracovně. Děti jely po obědě k babičce a my s manželeme penetrovali stěny, až se z nás kouřilo. 

Chodba bude mít barvu šedo-oranžovou, a naše malá chodbička v bytě jarní zelenou ;o)

71./365 příprava na malování

Babička s dědečkem se rozhodli zbavit se barvících stěn na naší chodbě a tak nenápadně naverbovali mého muže k tomu, že by bylo dobré ony stěnu omýt vodou, aby se návštěvy stále neotíraly a neodcházely označkovány naší žlutou stěnou. Manžel souhlasil, jenže netušil, že zasáhnu já a donutím ho hned i znovu vymalovat. No uznejte, přece se nebudeme koukat na odbarvené stěny, no né? Celý den se pracovalo a večer se jelo pro barvy do OBI, kde jsem si i já udělala radost a koupila si domů trošku toho jara.

70./365

Katka naskočila po 14-ti dnech do školky, už se opravdu těšila a vůbec jí nevadilo, že je taťka ještě dva dny doma na dovolené. Odpoledne jsme vyrazili po týdnu na kraso trénink a rychlo nákup, abysme měli o víkendu co jíst.

69./365 návrat do reality

Jsme doma. Dnešní den je ještě takový relaxační, Katka ani nešla do školky, musím roztřídit prádlo, vysypat písek z hraček a tašek a dát prát. 

Večer jsme navštívili přednášku manželů Špillarových o jejich výletu na Havajské ostrovy. Už jsme jednou na této přednášce byli, ale je to již pár let a tak nás zajímalo, jak manželé vypadají po letech. Vypadají stále dobře a přednáška byla parádní. Už se těšíme, až se s nimi zase někdy potkáme.

68./365

Ráno si Vojta pospal až do 7:30, paráda, tak dlouho nespal ani nepamatuji. Katka se již od 7 hodiny koupala a v 9 už jsme stáli u dětského koutku,protože se děti nemohly dočkat, ať otevřou.

Z "ostrova" jsme odjížděli v 17:30, děti usnuly po 150 m v autě a spaly až do rána. Doma sme byli v 22:30. Katka se teda v autě vzbudila,ale asi jen na hodinu a spala dál. Výlet se nám všem moc líbil a bylo to příjemné zpestření té dlouhé zimy.

Více fotek najdete na mém albu s fotkama.

67./365 Tropical Islands Berlín

Dneska v 1 ráno jsme vyrazili do ráje. Je to bývalá hala na vzducholodě předělaná na tropický ostrov jako z Karibiku. 

Cesta probíhala co se týká dětí dobře, buď spaly nebo koukaly do noční krajiny. Co se týká počasí, byla to síla. Vystřídalo se krom sluníčka a deště snad vše. Náledí, sníh, mlha. 

Zdárně jsme dorazili v 6:30 na místo a začali se oddávat teplíčku a různým radovánkám. Opravdu se nám výlet moc líbil. 

Zůstali jsme i přes noc, spali jsme u laguny na lehátkách a ač jsem měla z noci strach vše proběhlo v pohodě. 

66./365 Balení a odjezd

Dnes dopoledne jsme směnili peníze na Zloté, nakoupili čerstvé pečivo a odpoledne začali balit na dvoudenní výlet do Tropical islands k Berlínu v Německu. Všichni se už moc těšíme a v jednu hodinu pondělního rána vyrážíme.

65./365 úsměv

Mým přáním bylo,aby se Vojta usmál, takto to dopadlo.

Vojta začíná čím dál více mluvit, už neříká "Gogo", ale děda, také už upustil od brm brm ale říká "tauto". 

Mám pro Vás hádanku, co je:"uuniik" a "aloko"

64./365 Majda a František

Už dlouho mám doma zasunuté lístky na Majdu a Františka z Kouzelné školky a dneska nastal ten den D, kdy se vydáváme již na druhé představení této dvojce. Poprvé sme byli v Kopřivnici, pak jsme měli tu čest shlédnou ještě Michala ze školky v Brušperské škole a dnes jedeme opět do Brušperku. 

Na představení sme vzali i Vojtu, kterému se to líbilo, ale nevydržel celou hodinu, takže sme museli ke konci s ním dvakrát odejít, ale jinak to bylo moc pěkné.

63./365 boule a chvíle nepozornosti

Poslední trénink v týdnu se nám stal osudným. Katku trenérka dneska chválila, jak je mimo led šikovná, a nebylo jí jasné, proč je na ledě taková bázlivá. Dohodly sme se tedy spolu s Katkou, že se dnes bude snažit dělat jednoduché cviky sama a tak začala s jízdou v dřepu. Když sem jí pustila a poodjela kousek bokem, Katka znejistěla, rozjela se ke mě a než se stihla chytit, buuummm ...... 

a bylo zle. Trenérka hned bruslí rozbila led,aby sme čelo schladili,ale moc to teda nepomohlo. Tímto nám trénink skončil, Katce se točila hlava a nebylo jí zrovna nejlíp, ale ustáli sme to a ani do nemocnice sme nakonec nejeli. Tatínek stihnul udělat nákup na pondělní výlet a jelo se domů.

62./365 anděl

Je polovina týdne, Katka už je skoro týden doma a je to znát, nezabaví se tak jako ve školce, takže dny s ní doma jsou vážně náročné. Dneska sme měli sice zpestření formou keramického kroužku, ale opravdu to není dostačující. Když spí vypadá jako roztomilá holčička, ale realita je jiná.

61./365

Ráno nám krásně cvrlikali ptáci za oknem a protože Vojta prokuckal ráno a chtěla sem mu s začínající laryngitýdou ulevit, otevřela sem okno a vykoukl na mě krásný měsic, jen ta fotka bohužel nic moc ;o(

60./365 zubař

Katka opět nepůjde do školky a to celý týden. Kašel zůstává nezměněn, chceme jet příští týden pryč,tak aby byla fit a navíc dnes ráno musím neočekávaně k zubaři, protože se jí udělal v pusině váček.

U paní zubařky byla moc statečná, ani nepípla, pěkně si zoubek nechala odvrtat,aby měla klid, snad se to umodří a zoubek nebude muset jít ven. Shodou okolností u strejdy na stromě zrovna dneska hopkala veverka, ta má určitě zdravé zoubky.

Před polednem sme vyrazili pro oběd do jídelny, vzali sme kolo,ale dost fučelo,takže cesta nebyla moc příjemná.