Pages

úterý 9. srpna 2011

2. den

Ráno se probouzíme do slunečného dne, a jsme rádi, protože včerejší počasí nebylo ideální  a my měli strach, že se náš pobyt díky dešti zkomplikuje. Vyrážíme okolo 8 hodiny ranní, do nedalekého Petrova, kde si máme přebrat náš hausbót.
 
  

Loď nakonec po menších problémech (předchozí vypůjčitel loď lehce poškodil, takže se muselo pár věcí opravit) vyrážíme asi v 10:30 na naši první plavební cestu. Našim plánem bylo převzít loď a vyjet s tím, že za tři dny loď vrátíme. Majitel lodi nám ale navrhl, že v Petrově bude základna a každý den se budeme do Petrova vracet, což se nám nakonec zdálo jako rozumnější. Přece jen, loď není nafukovací a asi bysme se všemi věcmi byli na loďi dost ztísněni.


Vyjeli jsme tedy směr Sudoměřice, Skalice. První plavební komora zdolána s menší pomocí majitele lodi, který nás navigoval ze břehu a pak hurá na cestu. Loď neměla tachometr, člověk si těžko uvědomoval, jak rychle jede, a protože se na Baťáku jezdí jen 8 km/h, jeli jsme fakt pomalu (raději).


 Do Sudoměřic přijíždíme v celku v pohodě, bez problémů, s minimem lodí na cestě. Jednou jsme zastavili u břehu na čůrání, tak jsme pak měli lehce problém s nastartováním a odplutím, kdy se u mě začaly projevovat hysterické obavy, ale nakonec jsme dojeli v pohodě. V přístavišti jsme si dali pití, nějaký ten buřt na jídlo, abychom se aspoň trošku najedli a prošli jsme si Baťův výklopník, který  sloužil k nakládání lignitu do lodí. Moc zajímavý mechanismus a na výklopníku (na střeše) byl krásný výhled do kraje.


Potom jsme vyjeli do přístaviště Skalice, který už je na Slovensku. Při odjezdu ze Sudoměřic nám strejda Luďa nestihl nastoupit do lodi, při odvazování, takže jsme si v zátoce museli několikrát zakroužit, než se Martinovi povedlo znovu připlout ke břehu, ale nakonec se povedlo a v plné posádce jsme vyrazili.
Ve Skalici byla jen malá čůrací přestávka, orazítkování dětských pasů (sbíráme razítka z cest  a výletů), svačinka a hurá zpět do Petrova, abychom stihli plavební komoru, než jí zavřou (v 18 hodin se komory zavíraly a fungovaly zase až druhý den od 10 hodin). Všechno jsme stihli a protože jsme přijeli s dostatečnou časovou rezervnou, vyrazili jsme na průzkum Petrova.

Prošli jsme kolem lázeňské studny, pozůstatek lázní v Petrově, viděli jsme pěkný kostel se hřbitovem, ale hlavním cílem byly vinné sklepy Plže, známé mimo jiné i díky filmu Básníci. Dle obrázků na netu, informací, co jsem načetla než jsme na dovolenou jeli, jsem si to představovala trošku jinak, ale i tak to bylo docela zajímavé místo. Takový malý Hobitín, akorát to nebyly domečky malých Hobitů, ale vinné sklípky, pěkně vyskládané jeden vedle druhého, posazené do velkého kopce.


Večer se vracíme do našeho provizorního kempoviště, nakonec i známí rozdělávají stan /původně jsme se chtěli prostřídat a spát na lodi/ a chystáme se na noc (vypadá, že bude poměrně chladno. Děti ještě dostaly pečenou kukuřici v ohni od jednoho místního „dědečka“, tak měly zase něco nového a jdeme spát.
Noc jsem měla krušnou. V noci se mi udělalo špatně (občas takové stavy na zvracení s bušením srdce mívám i doma), navíc mě přepadl zažívací problém, záchody byly poměrně daleko (v takové to situaci), takže jsem půl noci strávila tam, potom mě asi dost tlačila ta kukuřice, takže ta šla nakonec taky ven a řeknu Vám, nic moc, šlo to ven dost z tuha. ;o( Snad zítřek bude lepší.


Žádné komentáře: