Pages

pondělí 9. srpna 2010

Kutná Hora-Praha-Unhošť

V noci jsem moc nespala, přičítám to bolesti hlavy, únavě po cestě a hlavně silné kávě, kterou mi babička od Tomáška a Týnky podala přechozí odpoledne. Nu což, nemám před sebou zas takový kus cesty,tak snad to zvládneme. 

Od Jany jsme vyjeli kolem 10 hodiny ranní. Děti si ještě stihly pohrát venku, zahrát jednu společenskou hru a než začalo pršet, byli jsme naskládaní v autě. Směr byl jasný - Kostnice v Kutné Hoře. Navigace po špatném odbočení v centru města trošku zkolabovala a tak jsme se protáhli snad celou Kutnou Horou, ale nakonec jsme cíl našli. Při parkování před Kostnicí se mi povedlo podřít disk na kole o patník chodníku tak snad mám smůlu vybranou.

Koupila jsem si lístek i do nedaleké katedrály a chtěla jít na prohlídku, na čež mi Vojta prohlásil, že se mu tam nelíbí a odkráčel ven, sednul na lavičku před Kostnici a řekl: "počkám tady",což mě sice přišlo vtipný, ale neprosto nevhodný, vzhledem k jeho věku nepřípustné. Přesvědčit se nakonec dal, a už neměl dalších námitek. Následně jsme udělali prohlídku katedrály, kde nám byli slíbeni holoubci na půdě kostela, leč holoubci nebyli a tak Katka prohlásila,že se jí více líbily ty kosti. 

Natankovali jsme benzín ještě před Prahou, protože po zkušenosti z minulého týdne, kdy sme zjistili, že benzín tam stojí majlant nehodlám riskovat, že budu muset brát drahý, jedeme směr Kolín a Praha. Mezi Kolínem a Prahou chytneme hroznou průtrž mračen, vítr a déšť, že jedu sotva 70 a modlím se, abych ve vyjetých kolejích udržela auto v říditelném stavu. Vjíždím do hlavního města, déšť ustává, na prvním možném místě stojím u Lidlu kde dám Vojtu vyčůrat a vrhám se střemhlav do spleti cest velkoměsta. Katka spí, Vojta jí za chvíli následuji, což kvituji, alespoň budu mít možnost plně se soustředit. Po pár kilometrech na jižní spojce, kdy šla cesta hladce, ale zároveň jsme se blížili k Baranďáku mi kontrolka v hlavě velila zastavit a odpočinout. První na snadě byl Mekáč, kde jsme si dali pozdní oběd, kafe a odpočinek. 


Původní plán jak dojet ke kamarádce Markétě byl sice jiný,ale nakonec jsem Prahou projela hladce, bez velkého stání a dalo by se říct, že hladce. Děti fascinovaly letadla, která startovala z Ruzyně snad co 2 minuty, mě se zalíbilo pole slunečnic, které bylo hned vedle vesničky Unhošť a Katka po vjezdu do Unhoště prohlásila: "Proč je tam U, když tam má být PRA?" (doma jí bylo řečeno, že jedme do Prahy, a tak nechápala, proč tam není napsáno Praha,ale něco na U - nestačila už to dočíst)

Žádné komentáře: